Aktuality

2.února 2024 - rozhovor pro Český rozhlas Radiožurnál "Do jaké míry se v posledních čtyřech měsících osvědčily kontroly na hranicích se Slovenskem, které měly omezit nelegální migraci přes území Česka?"

Čeští policisté od zavedení kontrol na začátku října 2023 na hranicích se Slovenskem zadrželi do dnešního dne  cca1200 běženců, kteří se snažili přes Českou republiku dostat do zemí západní Evropy. Zajistili také 58 převaděčů. Po tu dobu bylo nasazeno 88 příslušníků Policie, kteří na hranicích zkontrolovali téměř 876.000 lidí a přes 442.000 vozidel, takže efektivita nebyla příliš vysoká. Zvláště vzhledem k tomu, že ti lidé do ČR ani neměli zájem přijít a pouze naší zemí projížděli. Kontroly se budou již nyní provádět jen namátkově.

Tranzitní migrace začala loni výrazněji stoupat v celé jižní Evropě, především však v Itálii v létě a kulminovala na podzim, kdy všechny středoevropské státy začaly zavádět kontroly na hranicích. Ty je nyní začínají rušit. Slovensko kontroly hranici už zabalilo, ty byly navýsost neefektivní, vzhledem k tomu, kolik málo migrantů zadržely a kolik migrantl jim uniklo, např. do ČR.
Stráž na svých hranicích bude dál držet Polsko, minimálně ještě jeden měsíc. A do poloviny března budou kontroly probíhat ještě ze strany Německa, které dokonce kontrolovat i hranice ze Švýcarskem. Rakousko bude pokračovat v ostraze svých hranic do ploviny února.

Min. Rakušan někdy na konci minulého roku prohlásil na svém prvním setkání s novým slovenským protějškem, kde se bavili o hraničních proti-migračních kontrolách „Ono se to vždycky po nějaké době upravuje, přeměřuje a podobně.“ Tak už toho můžeme vysoudit, co si o efektivitě těchto kontrol myslí ti, kteří je zavádějí. Jsou to převážně gesta pro populisty a voliče ve snaze je udržet nebo přetáhnout od konkurence bez nějakého výraznějšího efektu. Ti migranti v drtivé většině případů o ČR nemají zájem a pouze naší zemí procházejí do Německa či jiných západoevropských zemí.

Vzhledem k tomu, že nelze počítat s tím, že hlavní důvody, proč ti lidé migrují, tj. osobní ambice posílené o sledováním sociálních sítí, populační exploze, především v Afrických a rabských zemích, absence ekonomických příležitostí, dopady změny klimatu a do toho působení ozbrojených nebo přímo teroristických skupin, či přímo válečné konflikty, tak tyto důvody jistě nezmizí během následujících měsíců, tak tyto migrační toky neskončí a s lepšími povětrnostními podmínkami ještě zesílí.
Proto je načase přijmout nové migrační politiky, které by se zaměřily na výběr v kontextu stárnoucí evropské populace a potřeby většího počtu pracovníků do ekonomik celé řady členů EU.

Odkaz na rozhovor je zde. Od 6:47 minutáže.

 

16.ledna 2024 - rozhovor pro Český rozhlas Plus "V roce 2023 překročil nelegálně unijní hranice největší počet osob od roku 2016"

Počet nelegálních vstupů na území Evropské unie v loňském roce meziročně stoupl o 17 procent a znovu dosáhl nejvyšší úrovně od roku 2016, zejména v důsledku zvýšené aktivity na migrační trase mezi Afrikou a Itálií, uvedla unijní agentura pro ochranu vnějších hranic Frontex. Za rok 2023 hlásí 380.000 "nestandardních" přechodů unijních hranic, zatímco loni to bylo na 330.000. Nicméně, domnívám se, že se jedná o počty nelegálních přechodů hranic, nikoli počty imigrantů, protože UNHCR uvádí odlišné počet cca 270.000 imigrantů, kteří se dostali do Evropy přes Středomoří ze zemí Afriky a Středního Východu.

Odkaz na rozhovor je zde. Od 15:09 minutáže.

 

30.prosince 2023 publikoval zpravodajský server Seznam Zprávy nejoblíbenější epizody podcastu 5:59 za rok 2023. A dle hlasování na jejich sociálních sítích posluchači vyhodnotili jako třetí nejoblíbenější epizodu "o nárůstu migrace do Evropy s populačním a environmentálním geografem Robertem Stojanovem" :)

Epizodu s názvem "Migrantů přibývá. Převaděči dokázali vytvořit efektivní cesty, říká odborník" je z konce srpna 2023 a mé předpovědi se v mnohém vyplnili, resp. byly i překonány.


22.prosince 2023 byl publikován můj rozhovor pro zpravodajský server Seznam Zprávy a novinářku Kateřinu Křovákovou "EU ohlásila průlomovou dohodu o migraci. To podstatné neřeší, míní expert"na téma nové migrační dohody.

Cílem tohoto nařízení je reagovat na obavy hraničních zemí Evropské unie, které chtějí pomoci s vyřizováním vzrůstajícího počtu žádostí o azyl. Ty opravdu v roce 2023 vysoce vzrostly a potáhne se to i do dalšího roku. Jsou zde i obavy některých vnitrozemských států Evropské unie, které říkají, že uprchlíků přichází opravdu moc. Už i Německo, které za Angely Merkelové razilo ideu, že to zvládne, říká, že tyto počty jsou už příliš vysoké.

Hraniční země budou mít přísnější azylové řízení přímo na svých hranicích mimo EU, všechny žadatele o azyl, včetně dětí budou umistovat do detenčních zařízení, kde budou muset setrvat do ukončení azylového řízení, které by měly trvat velmi krátce. Dále tyto země budou mít větší pravomoci při vyhošťování odmítnutých žadatelů o azyl. O to už se teď snaží Itálie, podobné postupy budou chtít zavést Řecko, Španělsko i Kypr, kde v letošním roce významně vzrostl počet imigrantů (celkem více než 260 tis. příchozích v oblasti Středomoří dle dat UNHCR).
Země dále ve vnitrozemí budou mít na výběr, zda přijmou určitý počet migrantů nebo budou platit do společného fondu EU. Dle českých představitelů je zde ještě třetí možnost, kterou Česká republika bude chtít využívat a to pobyt velkého počtu uprchlíků z Ukrajiny.

Nicméně, pravidla, na kterých se EU shodla, nevyužívají pozitivního potenciálu, který migrace přináší. Nejsou tu žádné pozitivní prvky, tedy například, že by sem lidé mohli přijít legálně, žít tady a pracovat za určitých podmínek a pravidel. Mohli se stanovit určité kvóty a pravidla hry, za nichž by zde imigranti mohli pobývat a přispívat k našemu i jejich sociálnímu a ekonomickému rozvoji.
My víme, že evropská ekonomika potřebuje příliv imigrantů, potřebuje levnou a flexibilní pracovní sílu, jednoduše lidi, kteří budou dělat práci, kterou my nechceme dělat, alespoň ne za tak nízké peníze. Ti lidé by tady platili daně, přispívali do našeho sociálního, ale i zdravotního systému. A rozvojové země zase potřebují remitence, tedy peníze, které přichází od těchto migrantů, i zkušenosti a schopnosti, které se tady naučí.

Kdyby se v podmínkách nastavilo, že ti lidé budou zůstat za určitých podmínek (zájem migrujících, zaměstnavatele, bez problémové soužití, žádná kriminalita, atd.) a integrovat se nebo tady budou moci být rok nebo tři a pak se budou muset vrátit, přinesli by domů know-how, ale i kulturní prvky, těmi je i demokracie. A třeba tam pak pochopí, že svobody, které tu máme jsou mnohem lepší než autoritářství. Že jsme bohatí i proto, že tady máme liberální demokracii a svobody, které jsme si vybojovali a stále udržujeme.

 

19.prosince 2023 Global Knowledge Partnership on Migration and Development (KNOMAD), mozkový trust globální migrační komunity, založený Světovou bankou (The World Bank) s cílem vytvářet nabídku politických rozhodnutí na základě analytických důkazů, hodnocení politik, sběru dat, uveřejnil na svém webu Policy Brief s názvem "Supporting the agency of cities as climate migration destinations" od autorů Sarah Katharina Rosengärtner, Alexander de Sherbinin a Robert Stojanov.

Tento Policy Brief se zabývá dopadem klimatické migrace na městské oblasti a zdůrazňuje potřebu výzkumuia dat a víceúrovňové spolupráce při podpoře místních samospráv a komunit při plánování inkluze a odolnosti. Zdůrazňuje výzvy, kterým čelí jak migranti, tak městská správa, a zdůrazňuje význam kolektivní propagace měst pro vytvoření příznivých politických rámců a zvýšení podpory na národní a mezinárodní úrovni.

 

10.listopadu 2023 večer jsem měl rozhovor do České televize, konkrétně ČT24 a pořadu Horizont ČT24 na téma Souostroví Tuvalu nejspíš skončí pod hladinou oceánu. Austrálie slíbila, že obyvatele přijme o nově podepsané smlouvě mezi Austrálií a Tuvalu, v níž se, podle premiéra Austrálie zavazuje ke každoročnímu přijetí cca 280 osob ročně a darování částky 11 mil. USD na rozšíření ostrovů o 6%.

Dle agentury Bloomberg se skutečně jedná o historickou dohodu a já bych přidal ještě skutečně nečekanou, protože o podobném závazku ze strany Austrálie vůči tzv. nízkoležícím ostrovům v Pacifiku (připomeňme si, že kromě Tuvalu se v tomto regionu leží ještě další dva ostrovní státy, které jsou složeny pouze z korálových ostrovů, tzv. atollů – Kiribati, Marshallovy ostrovy - tak o tomto závazku se mluví již déle než 20 let a dosud všechny australské vlády se tou závazku bránily.

Každoroční přijetí cca 280 osob ročně pro imigrační společnost, jakou je ta AUS nic neznamená, stejně jako částka 11 mil. USD rozložených do více let. Spíše bychom mohli mluvit o skutečných morálních závazcích této země za vypouštění emisí skleníkových plynů po dobu cca 150 let, které stály za hospodářským rozvojem této země.

Je však zajímavé, že tato smlouva neobsahuje vůbec žádný vyčíslený závazek kolik obyvatel Tuvalu přijme Austrálie každý rokem nebo v součtu. Také explicitně nezmiňuje kategorii „klimatické migrace či uprchlictví“. Austrálie pouze uznává právo obyvatel Tuvalu žít ve své zemi a uznává „ existenční hrozbu, kterou představuje změna klimatu“ pro tento ostrovní stát a hodlá mu v tom pomoci se adaptovat, aby zde Tuvalané mohli dát žít.
V dalším článku smlouvy nazvaném Důstojná lidská mobilita se AUS zavazuje, že zajistí pro občany Tuvalu zvláštní cestu lidské mobility do Austrálie, která občanům Tuvalu umožní: (a) žít, studovat a pracovat v Austrálii; (b) přístup k australskému vzdělání, zdravotní péči a klíčovému příjmu a podpoře rodiny po příjezdu.
Nicméně i tak je to velký posun, i když nejsem právník, domnívám se, že pořadí těch článků může mít určitý význam či výklad, který implikuje uvěřit uznání klimatické migrace.

Reportáž a rozhovor je možné najít zde.

 

10.listopadu 2023 vyšel článek na zpravodajském serveru seznamzpravy.cz "Vyvážení migrantů podle Meloniové. Italská premiérka ví, že situaci nezvládá", od novinářky Kateřiny Křovákové, jež částečně vznikl na základě našeho rozhovoru a věnuje se nově uzavřené smlouvě mezi Itálií a Albánií o vybuduje v Albánii dvě střediska pro desítky tisíc neregulerních migrantů. Paní Křováková článek skvěle zpracovala a doplnila o odkazy na další informace a jiné články.

Imigrační střediska by měla být otevřena na jaře roku 2024, budou schopna zpracovat až 36 000 osob ročně. Plán se bude týkat migrantů zachráněných na moři italskými loděmi, nikoli těch, kteří připlují k italským břehům. Migranti zůstanou ve střediscích, dokud Itálie neprověří jejich žádosti o azyl, uvedla Meloniová a dodala, že plán se nebude týkat těhotných žen, dětí a zranitelných osob. Uvedla, že tyto střediska - které budou vybudovány na náklady Itálie - budou schopny ubytovat 3 000 lidí měsíčně "po dobu nezbytnou k rychlému vyřízení žádostí o azyl a v případě potřeby k repatriaci". Středka budou vybudována v přístavu Shengjin a v oblasti Gjader na severozápadě Albánie. Bezpečnostní personál a policisty poskytne Albánie.

Jedná se o typický způsob jak problémy spojené s imigrací outsourcovat mimo území Itállie či EU na jiné státy. Když nevyšlo Tunisko a Rwanda, zkusí italská vláda Albánii. Sporný postup je samozřejmě na lidsko-právní úrovni, ale také humanitární. Imigranti jsou lidé a podle toho bychom s nimi měli zacházet.

A dále, je jasné, že tento způsob nezastaví imigrační proudy, protože migrace obyvatel tu vždy byla, je a bude. Bez snahy nabídnout pracovní pozice imigrantům v jednotlivých národních ekonomikách, "zasíláme" migranty do nelegálních režimů a do náruče převaděčských skupin. Čím více migrační politiky budou restriktivní, tím více podporujeme pašerácké skupiny, mafie a další nelegální struktury.

Článek je možné najít zde. Jeho další pokračování z 18.prosince nese název "Meloniové „recept na migraci“ naráží na odpor, kritizují ho Albánci i Italové".

 

9.listopadu 2023 jsem poskytl krátký rozhovor televizi CNN Prima News o situaci na hranicích mezi středoevropskými zeměmi, především mezi českou a slovenskou republikou. Rozhovor se týkal efektivnosti zavedených opatření ze strany české a slovenské policie a dohody ministrů vnitra obou zemích o jejich pokračování. Osobně v těchto opatřeních nevidím příliš velký efekt za situace, kdy v Maďarsku žádné kontroly neprobíhají a především, když zadržení imigranti v ČR mimo hraniční oblast jsou propuštěni s tím, že mohou pokračovat ve své cestě tak, kam chtějí, tj. do Německa.

Celý represivní systém, respektive chaos a neexistující celoevropský migrační systém nemůže fungovat dokud nevzniknou možnosti dostat se legálně do zemí EU na základě potřeb jednotlivých národních ekonomik a nabídky možnosti se vzdělávat pro studující z rozvojových zemí (např. podobný, který jsme nabídli ukrajinskcým dětem a mládeži, ale v angličtině).


19.října 2023 jsemměl přednášku na 6. Národní konferenci EVVO o environmentálním poradenství pořádaném Lipkou Brno pro Ministerstvo životního prostředí ČR na téma KLIMATICKÁ MIGRACE: REÁLNÁ HROZBA NEBO NOVÁ ŠANCE?. Mluvil jsem o klimatické migraci jako fenoménu, který se čím dál častěji objevuje ve světových i českých médiích a prohlášeních politiků jako významná hrozba. Přednáška se v extrémní stručnosti snažila odpovědět na otázky: Čeho se politici a novináři bojí? Jsou tyto hrozby reálné? Jaké jsou odhady počtu klimatických migrantů do budoucna? Jaké jsou hlavní cílové destinace? Jak odlišíme pracovní a klimatickou migraci? Můžeme najít nějaká pozitiva na klimatické migraci? Přednášky z konference je možné najít zde. Moji přednášku lze shlédnout tady.

 

15.září 2023 jsem poskytl rozhovor pro ČRo Plus opět o situaci v Libyi po katastrofálních povodních a jejich vlivu na možnou migraci do Evropy. V rozhovoru jsem jasně odmítl představu navýšení migrace do Evropy kvůli těmto povodním, protože Ti lidé veskrze ztratili hlavní zdroje obživy, svůj majetek a nemají tak finance zaplatit si cestu do EU. A migrace do Evropy je drahá. Dalším důvodem je zničení přístavních zařízení a lodí vlivem povodní.

Mluvil jsem opět také o situaci na italském ostrově Lampedusa a obecně migraci v oblasti Středomoří. Lampedusa je italský ostrov ve Středozemním moři. Má rozlohu 20,2 km². Nachází se 205 km od Sicílie a 113 km od pobřeží Tuniska. Na ostrově nejsou zdroje vody s výjimkou nepravidelných srážek.

Zmínil jsem snahu Evropské komise a dalších členských států o zastavení migračních toků formou dohody o strategickém partnerství a Tunisem jako snahu o externalizaci problému. Připomíná mi to snahu některých měst jak „vyřešit“ situaci s bezdomovci, zakážeme jim  vstup do metra či žebrání a oni zmizí ... Vytlačování běženců z EU pokračuje, bez ohledu na to, že jsou to také lidé, mají svá práva a osudy. Ty politiky nezajímají, stejně tak jako dodržování mezinárodních smluv. O azyl, z principu věci, nemůžete žádat ze svém státě, protože se zde cítíte utlačováni. Proto žádáte o pomoc jiný stát.

Na dotaz, jaký vliv tato smlouva může mít na zastavení či zbrždění migračních toků do Evropy, například ve srovnání s dřívější smlouvou s Tureckem, jsem také zmínil efekt vyčerpání migračního potenciálu. Ne všichni lidé chtějí migrovat a ne všichni, kteří i chtějí mohou migrovat. K migrace je potřeba mít znalosti, dovednosti, kontatky, perspektivu v emigraci a také nemalé finance. Po určité době tak dojde k vyčerpání tohoto potenciálu a migrace se přirozeně snižuje. Ale samozřejmě administrativní, bezpečnostní a další zábrany mají také na zabrždění migrace velký vliv. Ale nikdy ji nezastataví, protože migrace obyvatel tu vždy byla, je a bude.

 

14.září 2023 jsem poskytl ještě jeden rozhovor, tentokrát pro ČRo Radiožurnál o situaci v Libyi po katastrofálních povodních a jejich vlivu na možnou migraci do Evropy. Mluvil jsem opět také o situaci na italském ostrově Lampedusa a obecně migraci v oblasti Středomoří.

V rozhovoru jsem jasně odmítl představu navýšení migrace do Evropy kvůli těmto povodním. Ten trend byl a bude vyšší i bez této katastrofy.Migrace do Evropy přes Středomoří se letos zvýšila ve srovnání s předchozími lety, viz data z UNHCR níže.

Přestože se oficiálně stále uvádí, že zemřelo více než 5 000 lidí a nejméně 10 000 se pohřešuje, starosta přístavního města Derna odhaduje, že při protržení dvou přehrad postavených Jugoslávskými firmami v 1970s, které dohromady vypustily v podstatě tsunami vlnu v době, kdy lidé spali, zahynulo 18 000 až 20 000 lidí.
Přehrady v Derně se protrhly poté, co Libyi začátkem týdne zasáhla bouře Daniel, která v některých pobřežních oblastech země způsobila rekordní množství srážek.

Libye má dvě soupeřící vlády na východě a západě, což ztěžuje rychlou a koordinovanou reakci na katastrofy. Každá vláda vyhlásila samostatná preventivní opatření, protože nedávná bouře, která způsobila záplavy, směřovala k zemi.

Odkaz na rozhovor je zde, od 14:25 min.

 

14.září 2023 jsem poskytl krátký rozhovor televizi CNN Prima News o situaci na italském ostrově Lampedusa a obecně migraci v oblasti Středomoří.

Dle ital. listu Corriere della Sera na Lampeduse přistálo v úterý téměř 7 000 migrantů. Místní administrativa žádá vyhlášení výjimečného stavu. Místní farář hovoří o apokalypse. Bývalý starosta: "Dramatická situace, toky je třeba zregulovat
Hotspoty opět kolabují. Červený kříž: "Přednost mají rodiny s dětmi".
"Nezastavitelný proud," vysvětlují záchranáři, kteří se zapojili do pomoci imigrantům.
A došlo i na chvíle napětí s agenty Guardia di Finanza, kteří se snažili zadržet několik desítek migrantů, kteří chtěli opustit přístaviště malého přístavu.

Italský tisk, konkrétně La Repubblica si stěžuje, že zatímco Lampedusa registruje rekordy, v ITA počty imigrantů pravděpodobně překročí počty z roku 2017, tak Francie opevňuje své hranice s Itálií a Německo oznamuje 'odložení přijetí kvót žadatelů o azyl vyloděných právě v Itálii až do odvolání' v reakci na opakované odmítnutí transferů podle Dublinské smlouvy ze strany Říma.

Stav ve Středomoří: 2023 – 10.září
Přes Středozemní moře se dostalo letos cca 166 tis. imigrantů  x  73 tis. imigrantů. (11.června)
- nejvíce 115 tis. přes ITA (z toho cca 60 tis. za poslední tři měsíce,  24 tis. za duben-květen  x  27 tis. za leden-březen 2023)
- ESP (24 tis. x 10 tis.), GRE (23 tis. x 6,5 tis.)
-  do Evropy přichází od roku 2021 především obyvatelé TUN (18% - 41 tis.), EGY (17% - 38 tis.), BANGLA (13% - 30 tis.), Pobřeží Slonoviny (10% - 22 tis.), SYR (9% - 20 tis.), Guinea (9% - 19 tis.), AFG (7% - 13 tis.)

Data (UNHCR Operational Data Portal 2023)

Odkaz na článek a rozhovor je zde.

 

28.srpna 2023 vyšel rozhovor na zpravodajském serveru seznamzpravy.cz v rámci podcastu 5.59 "Migrantů přibývá. Převaděči dokázali vytvořit efektivní cesty", který se věnuje Jemenské migrační trase z Afrického rohu do Saúdské Arábie, kde dochází ke střelbě migrantů na hranicích, a situaci ve Středomoří, kde dramaticky narostly počty imigrantů přicházejících do Evropy z Afriky a ze zemí Středního Východu.

BBC již v roce 2021 zveřejnila reportáže o tom, proč, jak a za jakých podmínek se lidé z Afrického rohu, tj. Somálska, Eritree a Etiopie dostávají do Saudské Arábie. Tyto reportáže ještě tenkrát nemluvily o střílení na hranicích, ale jsou zde výpovědi migrantů o těžkých podmínkách na cestě. Vyprávějí příběhy mužů a žen pocházejících z Etiopie, kteří se pokoušeli dostat do Saúdské Arábie.

Srpnová zpráva Human Rights Watch s příhodným názvem „They Fired On Us Like Rain“tzn. „Stříleli na nás jako déšť“, obsahuje názorná svědectví migrantů, kteří tvrdí, že na ně saúdská policie a vojáci na severní hranici Jemenu se Saúdskou Arábií stříleli a někdy na ně použili i výbušné zbraně z korby aut (něco jako minomety).

V období od ledna do června 2023 provedla organizace Human Rights Watch telefonické rozhovory se 42 etiopskými migranty a žadateli o azyl, kteří se pokusili překročit hranici mezi Saúdskou Arábií a Jemenem, nebo s přáteli a příbuznými těch, kteří se o to pokusili od března 2022 do června 2023. Human Rights Watch také analyzovala více než 350 videí a fotografií zveřejněných na sociálních sítích nebo získaných z jiných zdrojů, natočených mezi květnem 2021 a červencem 2023, a satelitní snímky pořízených mezi únorem 2022 a červencem 2023. Ty ukazují mrtvé a zraněné migranty na stezkách, v táborech a ve zdravotnických zařízeních, jak se zvětšovala pohřebiště v blízkosti migrantských táborů.

Lidé cestující ve skupinách od čtyř až pěti osob až po několik stovek popsali, že na ně saúdští pohraničníci po překročení hranice z Jemenu do Saúdské Arábie zaútočili minometnými projektily a dalšími výbušnými zbraněmi. Celkem respondenti Human Rights Watch popsali 28 incidentů s výbušnými zbraněmi. Po opuštění táborů v blízkosti hranic se migranti blížili k hranici nebo ji překračovali, často se o to pokoušeli několikrát v průběhu několika měsíců poté, co je saúdská pohraniční stráž "zatlačila zpět". Dotazovaní popisovali, že viděli saúdské pohraničníky, stanoviště pohraniční stráže a bezpečnostní kamery a snažili se vyhnout odhalení, například překročením hranice během ranních modliteb.

Migranti, které BBC oslovila odděleně, hovoří o děsivých nočních přechodech, během nichž se velké skupiny Etiopanů, včetně mnoha žen a dětí, dostaly pod palbu, když se pokoušely překročit hranici a hledat práci v Saúdské Arábii. Jedna Etiopanka uvedla, že někteří z její skupiny 45 migrantů byli zabiti, když se dostali pod palbu, když se loni v červenci pokoušeli proplížit přes hranici. Byl to brutální a chaotický konec tříměsíční cesty plné nebezpečí, hladu a násilí ze strany jemenských a etiopských pašeráků.

Další etiopský migrant uvedl, "Zbili nás, některé zabili a ty, kteří přežili, odvezli do nemocnice. Těla zabitých nechali roztroušená na zemi,". "Střelili mě mezi stehna poblíž třísel a teď mám ochrnuté nohy. Nemohu ani chodit." Jedna z etiopských migrantek uvedla, že ji cesta stála asi 2 500 dolarů (tj. cca 55 tis. Kč) na výkupném a úplatcích, skončila na hranicích krupobitím kulek. Jedna kulka jí vzala všechny prsty na jedné ruce.

Saúdskoarabská vláda odmítla obvinění, že by se jednalo o systematické nebo rozsáhlé zabíjení a úřady království nezjistily žádné informace nebo důkazy, které by tato obvinění potvrzovaly nebo dokládaly."


Přes Středozemní moře se dostalo letos (do 20.srpna 2023) cca 143 tis..  x 73 tis. imigrantů (11. června) – dvojnásobek za 2,5 měsíce
- v roce 2022 to bylo 160 tis. imigrantů
- nejvíce se jich dostalo 105 tis. do Itálie, Španělska (20 tis.) a Řecka (16 tis.)
- do Evropy přichází od roku 2021 především obyvatelé Tuniska (20% - 41 tis.), Egypta (19% - 38 tis.), Bangladéše (13% - 30 tis.), SYR (9% - 20 tis.), africké země Guinejského zálivu jako jsou Pobřeží Slonoviny (10% - 22 tis.) a Guinea (9% - 19 tis.), Afghánistánu (7% - 15 tis.), PAK (5% - 12 tis.), Eritree (4%-8 tis. imigrantů).

Data (UNHCR Operational Data Portal 2023)

 

29.července 2023 vyšel článek na zpravodajském serveru seznamzpravy.cz "Nebezpečnější, delší, přesto rušná. Migranti našli novou cestu do Evropy", od Adama Ryšánka, jež částečně vznikl na základě rozhovoru se mnou a věnuje se tématu aktuálních migrační trase ze západní Afriky na Kanárské ostrovy.

Atlantská migrační trasa - tedy cesta ze západoafrických zemí, jako jsou Senegal, Gambie nebo Mauritánie, na Kanárské ostrovy - je velmi nebezpečná. Stačí se podívat na mapu na vzdálenost, kterou chtěly urazit zmíněné čluny ztracené už měsíc. Přesto ji dnes většina migrantů směřujících do Španělska upřednostňuje před „bezpečnější“ trasou přes Středozemní moře.

Urazit 1700 kilometrů ze Senegalu na Kanárské ostrovy může trvat i dva týdny - v průměru lodě zvládnou něco přes 100 kilometrů za den. „To je hodně dlouhá cesta. Obzvlášť na nějaké přeplněné lodi, kde podmínky musí být dost hrozivé. Vlastně ani s jistotou nevíme, kolik takových lodí ztroskotá. Mohou troskotat u mauritánského pobřeží a nikdo se to nikdy nedozví.

Zhruba tři pětiny migrantů, kteří míří do Španělska, tedy v letošním roce přichází po atlantské trase, jak ukazují data Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). To znamená přes nebezpečnější trasu.

Celkový počet migrantů přicházejících do Španělska ale momentálně klesá. Za prvních šest měsíců letošního roku podle dat UNHCR do země přišlo o 12 procent méně lidí než loni. Migranti z Guinejského zálivu nebo subsaharské Afriky přece jen volí v současnosti spíše cesty přes Libyi, Egypt nebo Tunisko, odkud míří do Itálie. Tam počet zachycených migrantů naopak roste.

Pro migranty je momentálně snadnější procestovat Afrikou na sever - někdy ilegálně, jindy legálně - a odtud se dostat do Evropy, než plout na přeplněné lodi stovky kilometrů ve výše popsaných náročných podmínkách.

Článek je možné najít zde. Je možné si ho poslechnout i v audio verzi.

 

29.června 2023 jsme s prof. Ilanem Kelmanem z UCL Inst for Risk & Disaster Reduction, Faculty of Maths & Physical Sciences, publikovali knižní kapitolu "Local Expert Perceptions of Creeping Environmental Changes and Responses in Maldives", který se zabývá

Maledivy zažívají plíživé změny životního prostředí, jako například pobřežní eroze, zvyšování hladiny moří, okyselování oceánů, změny v monzunových srážkách které jsou často uváděny jako klíčové faktory ovlivňující maledivskou společnost, živobytí a budoucnost. Důkazy od Maledivanů však ukazují, že budoucí zvyšování hladiny moří vnímají jako vážný problém na národní úrovni, ale málokdy ho berou jako místní potíž vyžadující opatření. Migrace z jejich ostrovů do jiných zemí by mohla být potenciální možností, zejména v kombinaci s jinými důvody pro přesídlení, ale obecně dávají přednost tomu, aby zůstali a přizpůsobili se všem probíhajícím změnám. Výsledky výzkumi mezi 15 experty naznačují, že kromě souboru skutečně prožívaných změn jsou plíživé změny životního prostředí vnímány jako jeden z důležitých faktorů ovlivňujících maledivskou společnost a způsob obživy. Výsledky a interpretace, a to i v kontextu významných změn vyplývajících z probíhající pandemie COVID-19, identifikují určitý nesoulad v chápání možných dopadů a z nich vyplývajících opatření, a to ve smyslu uvědomování si toho, co by se mohlo v zemi stát, avšak ne zcela zvažování důsledků souvisejících s opatřeními.

 

Stojanov, R., Kelman, I. (2023). Local Expert Perceptions of Creeping Environmental Changes and Responses in Maldives. In: Rajan, S.I. (eds) Migration in South Asia. IMISCOE Research Series. Springer, Cham. https://doi.org/10.1007/978-3-031-34194-6_12

 

16.června 2023 jsem měl rozhovor pro ČRo Radiožurnál o ztroskotání lodě s migranty v blízkosti Řecka. Odhaduje se, že když se loď 14. června převrátila, bylo na její palubě až 750 lidí, většinou z Pákistánu, Sýrie a Egypta a v její blízkosti byl člun řecké pobřežní stráže, která je v podezření ze snahy vytlačit člun mimo řeské pobřežní vody (tzv. push-back). Z lodi se podařilo zachránit pouze 104 lidem.

Migrace do Evropy přes Středomoří se letos zvýšila ve srovnání s předchozími lety.

Italský list La Republica k této tragické události uvedl, že naděje o dlouhodobé strategii na zastavení migrace bude toto léta založena na víře ve špatné počasí a především ponechání špinavé práce na jiných.

Aktuální migrační situace ve Středomořské oblasti (UNHCR 2013): 
2023 – 11.června
Přes Středozemní moře se dostalo letos cca 73 tis. imigrantů.
- nejvíce 54 tis. přes ITA (z toho 24 tis. za duben-květen  x  27 tis. za leden-březen 2023)
- ESP (10 tis.), GRE (6,5 tis.)
- do Evropy přichází od roku 2021 především obyvatelé TUN (20% - 37 tis.), EGY (19% - 35 tis.), BANGLA (14% - 26 tis.). SYR (10% - 18 tis.), nově se objevují africké země Guinejského zálivu jako jsou Pobřeží Slonoviny (10% - 18 tis.) a Guinea (7% - 13 tis.), v menší míře pricházejí AFG (7% - 13 tis.)

Odkaz na rozhovor je zde, od 15:00 min.

Další informace o tomto neštěstí a jeho vyšetřování informuje BBC.

Rekonstrukce, co se pravděpodobně stalo, viz seznamzpravy.cz nebo nověji seznam zprávy zde.

 

8.června 2023 jsem měl rozhovor pro televizi CNN Prima News o nově dohodnutých základních parametrech evropské migrační reformy a jejich dopadech na ČR.

Reforma přichází v době zvyšující se imigrace v oblasti Středomoří, tj. netýká se primárně ukrajinské válečné imigrace z minulého roku.
Stav: 2023 – 4.června
Přes Středozemní moře se dostalo letos cca 68 tis. imigrantů.
- nejvíce 51 tis. přes ITA (z toho 24 tis. za duben-květen  x  27 tis. za leden-březen 2023)
- ESP (10 tis.), GRE (6 tis.)
- do Evropy přichází od roku 2021 především obyvatelé TUN (20% - 37 tis.), EGY (19% - 35 tis.), BANGLA (14% - 26 tis.). SYR (10% - 18 tis.), africké země Guinejského zálivu jako jsou Pobřeží Slonoviny (10% - 18 tis.) a Guinea (7% - 13 tis.), AFG (7% - 13 tis.)

Smyslem této reformy je pomoci vládám, které cítí, že jsou jejich země přetížené velkým a dlouhodobým příchodem imigrantů. Minulý režim zkrachoval před 6 lety na neochotě několika středoevrop. zemích ne přistoupit na relokaci několika málo tisíc imigrantů především z Řecka a Itálie.
Namísto povinného přerozdělování migrantů, počítá schválený návrh s tím, že relokace budou dobrovolné a budou pouze jednou z možností, jak přetíženým zemím pomoci. Dalšími variantami má být přímý finanční příspěvek a jiná pomoc, například vyslání expertů (tady tomu rozumím jako policie či jiných bezpečnostních složek na hranice EU) či materiální podpora. Země, přes něž přistěhovalci do unie míří, budou naproti tomu mít nově odpovědnost za urychlenou azylovou proceduru, která má zrychlit vracení neúspěšných žadatelů do země původu.
České vlády nebudou muset přijímat imigranty z těchto zemí a budou jistě preferovat ty další varianty, jež jsem již zmínil, tj. finanční a materiální pomoc nebo vyslání policistů na hranice EU.
Dnes byly přijaty teprve základní parametry na úrovni ministrů vnitra. Předpokládám, že další detaily, typu definice „přetížené země“, nebo jaká pomoc bude adekvátní v případě odmítnutí relokace, bude nadále vyjednávány a následně ve finální verzi odsouhlaseny na nejvyšší úrovni Radou EU a následně Evropským parlamentem, a to nejspíše již za předsednictví Španělska, pokud nenastanou dramatické změny.
Nicméně zásadním rozdílem je, že zatímco UA uprchlíci jsou v Evropě politiky, alespoň zatím chápáni jako dočasní imigranti, kteří se budou chtít vrátit do své země po ukončení války a proto mají vesměs jen status dočasné ochrany, tak imigranti přicházející ze Středního Východu a Afriky do Evropy zde vesměs hledají dlouhodobý azyl či živobytí.
A k tomu je třeba říct, že jihoevropské země, do nichž přichází největší počty imigrantů ze zemí Středního Východu a Afriky, jsou také cílem i UA imigrace. ITA + ESP – téměř 180 tis. UA uprchlíků. Takže tyto státy musí zvládat imigraci z obou směrů.

Data (UNHCR Operational Data Portal 2023)

Odkaz na článek a rozhovor je zde, čas 23:23 hod.


26.května 2023 jsem měl rozhovor pro ČRo Radiožurnál na téma počtu příchodu imigrantů do Německa přes ČR a vyjednávání ohledně režimu na česko-německých hrnaicích.

Německá policie v dubnu podle údajů spolkového ministerstva vnitra zaznamenala nejvíce případů ilegálního překročení hranice ve směru z Polska. Bylo to 2427 případů. Na hranicích s Rakouskem jich evidovala necelých 1300 a na hranici s Českem asi devět stovek. Drtivá většina těchto migrantů přes ČR pouze přichází, nemají zájem se v ČR usadit a směřují právě do Německa, kde již většinou mají zázemí ze strany svých širších rodin či přátel. Přicházejí přes země Balkánu a jedná se především o občany zemí Blízkého Východu jako např. Sýrie, Afghánistán, Pákistán.

Počty zadržených imigrantů jsou nyní tradičně vyšší – umožňuje to výrazně lepší počasí ve Středomoří, kde jsou plavby člunů mnohem častější v období od jara do podzimu, ale vliv má i horšící se ekonom. situace v daných zemích, vč. Turecky, kde žije cca 3,4 mil. syrských imigrantů, probíhají zde prezidentské volby v nichž se oba hlavní kandidáti často extrémně vyhrazují vůči této národnostní menšině. Vliv mají i dopady únorového zemětřesení v oblasti Gaziantepu, kde stovky tisíc lidí ztratilo obydlí, mnoho z nich byly i Syřané.
Situace ve Středomoří:
2023 – konec května
- 61 tis. imigrantů. nejvíce, 47 tis. přes Itálii, dále pak přes Španělsko (7 tis.), Řecko (5 tis.)
- do Evropy přichází od min. roku obyvatelé TUN (20% - 37 tis.), EGY (19% - 35 tis.), BANGLA (14%). SYR (10% - 17 tis.), africké země Guinejského zálivu jako jsou Pobřeží Slonoviny (10% - 17 tis.) a Guinea (7% - 13 tis.), AFG (7% - 13 tis.)

Data (ČTK, UNHCR Operational Data Portal 2023)

Odkaz na rozhovor je zde, od 5:44 min.

 

31.března 2023 jsem měl rozhovor pro televizi CNN Prima News o obavách ze zvyšujísího se počtu migrantů přicházejících do Evropy přes Rusko a Bělorusko ze zemí Středního Východu. I když přišlo do Evropy více lidí v těchto měsících než v minulém roce a loni přišlo do Evropy středomořskou cestou přes Itálii kolem 160 tisíc lidí, tak to stále nejsou alarmující počty, které by EU země nezvládly. Kvůli válce na Ukrajině se jich ale dalo do pohybu dalších osm milionů. Mluvit o nějaké migrační krizi je tak velmi předčasné. Když srovnáme, co se dělo v roce 2022 s ukrajinskými uprchlíky přicházejícími do Evropy, tak to jsou pořád minoritní čísla.

2023 – konec března
- skoro 35 tis. imigrantů. nejvíce, přes 27 tis. přes Itálii (za březen 2023 skoro tolik, jako za únor + leden 2023)
- Španělsko (4 tis.), Řecko (3,3 tis.)
- do Evropy přichází od min. roku obyvatelé TUN (20%), EGY (20%), BANGLA (15%). SYR (10%), AFG (8%)

Data (UNHCR Operational Data Portal 2023)

Odkaz na článek a rozhovor je zde.

 

30.března 2023 jsem měl krátký rozhovor pro televizi CNN Prima News o vzrůstajících počtech migrantů přicházejících do Evropy v provních měsících tohoto roku ve srovnání s rokem předchozím. Zde jsou základní statitstické údaje z datového portállu UNHCR:

2022
- Středomoří – cca 160+ tis., nejvíce od r. 2017
- Západní Balkán – 140 tis. (01-11.2022) – z toho cca ½ ze Sýrie
2023 – konec února
- skoro 20 tis. imigrantů. nejvíce, přes 14,3 tis. přes Itálii (zvyšující se počty za únor x leden 2023)
- do Evropy přichází od minulého roku především obyvatelé TUN, EGY, BANGLA, SYR, AFG

Data (UNHCR Operational Data Portal 2023)

 

17.března 2023 vyšel článek na zpravodajském serveru seznamzpravy.cz "Migrační trasy se změnily. Itálie hlásí razantní nárůst uprchlíků", který vznikl na základě rozhovoru se mnou a věnuje se tématu aktuálních migračních tras ve Středomoří, především však do Itálie.

Celkový počet migrantů mířících do EU za první dva měsíce letošního roku oproti loňsku vzrostl, a to i bez započtení uprchlíků z Ukrajiny. Může za to mimo jiné zrušení pandemických omezení ve světě a ekonomické dopady ruské války na Ukrajině, které pociťuje mnoho rozvojových zemí. Počet prchajících zvýšily i katastrofální záplavy v Pákistánu a návrat radikálního hnutí Tálibán do vedení Afghánistánu.

Výrazněji více migrantů v roce 2023 ale zatím míří do Itálie. Po moři jich dorazilo přibližně 15 800, ve stejném období roku 2022 to bylo přibližně šest tisíc, jak vyplývá z údajů ministerstva vnitra. A březen tento trend zřejmě potvrzuje – jen za poslední víkend k italským břehům připlulo 1200 lidí.

Článek je možné najít zde. Je možné si ho poslechnout i v audio verzi.

 

6.února 2023 jsem byl požádán o rozhovor Českou televizí Brno na téma budoucího výhledu migrace obyvatel do České republiky v tomto roce, zda se dá očekávat novou uprchlickou vlnu s příchodem jara. V minulém roce 2022 hranice do Evropy ve Středomoří překročilo cca 160 tis. migrantl, což bylo nejvíce od roku 2017. Jednalo se především o obyvatelé Tuniska, Egypta, Sýrie, Afghánistánu a Bangladéše. V letošním roce, k dnešnímu dni se do Evropy dostalo skoro 8 tis. imigrantů, nejvíce, přes 5 tis. se do Evropy dostalo přes Itálii.

Migrace obyvatel tu byla vždy, je a bude. Čím více budou migrační politiky a režimy na hranicích restriktivní, tím více vytváříme prostor pro pašeráky. Čím více budou hranice volnější, tím méně se vytváří prostor pro převaděčské skupiny, zvláště v dnešní době sociálních médií a kvalitního GPS pokrytí a možnosti využití celé řady mapových aplikací. Česká republika je pro syrské migranty pouze tranzitní zemí, protože převážně míří do Německa.

Odkaz na reportáž je zde. Od 12:40 hod.

 

Na Silvestra, 31.prosince 2022 byl publikován článek na iDNES o letošní bilanci zadržených imigrantů "Policie letos zadržela přes 21 tisíc běženců. Většina pocházela ze Sýrie", který vznikl částečně na základě rozhovory se mnou. Zmiňuji zde tři důvody, proč tato vlna migrantů, především ze Sýrie sice byla rekordní na české poměry, ale na Evropské úrovni byla mnohem menší než v letech 2015-2016, jaký může vliv zvýšení hraničních kontrol a důvody, proč Syřané nechtějí zůstat v České republice.

 

7.prosince 2022 byl publikován náš článek Assessing Uncertainties in Climate Change Adaptation and Land Management v časopise Land, který se zabývá tématem nejistot v kontextu adaptace na změnu klimatu a o tom, jak jsou experty vnímány. Náš výzkum byl proveden mezi odborníky na změnu klimatu, včetně akademických pracovníků univerzit, zástupců mezinárodních agentur, členů nevládních organizací, tvůrců politik a zástupců průmyslu z 50 zemí, včetně vyváženého zastoupení ekonomicky rozvinutých a rozvojových zemí. Získané výsledky naznačují, že nejistota je často překážkou pro zapojení se do adaptačního úsilí. Přitom existuje řada nástrojů ke snížení nejistot při adaptaci na změnu klimatu, jejichž nasazení může přispět k jejich odstranění. V závěru článku je uveden seznam získaných poznatků a návrhů, jak lze o nejistotě lépe informovat, a tím dosáhnout snížení míry zranitelnosti vůči změně klimatu.

 

25.listopadu 2022 - jsem poskytl rozhovor Českému rozhlasu Plus na téma možných výsledků dnešního zasedání mimořádné Rady ministrů vnitra EU v Bruselu o migračních trasách do EU. Dle mého názoru Upřímně, nejsem si jistý nalezením velké míry shody mezi členskými státy EU a shengenského prostoru z důvodu významně rozdílných partikulárních zájmů jednotlivých vlád a také možnostmi efektivního zásahu. Z oblasti Středozemí se letos do EU dostalo již více než 140 tis. imigrantů, především ze severní Afriky, Bangladéše, Sýrie a AFG. Az toho více než 92 tis. přišlo do Itálie.

A rád bych taky zdůraznil, že migranti jsou svobodné lidské bytosti, se svými právy i povinnostmi vůči svým rodinám či komunitám. Jsou to lidé jako my se svými problémy, zoufalstvím, ale také nadějemi a ambicemi žít lepší život, kteří ve své většině mají zájem najít práci nebo studium v Evropě a také finančně pomáhat svým rodinám v zemích původu.

Odkaz na rozhovor je zde. Od 7:13 hod.

 

16. října 2022 - vyšel článek "Migrantům o dávky nejde, v Německu si vydělají více. Pracovat v Česku? Sci-fi" na zpravodajském serveru Lidovky.cz, pro který jsem poskytl rozhovor o důvodech zvyšující se migrace do Evropy a proč je naše republika "pouze" tranzitní zemí a nemusíme se tedy obávat masivní imigrace, která by narušila naši bezpečnosti, sociální a ekonomické systémy.

11. října 2022 - vyšel článek "Český systém pracovní migrace čeká změna. O povolení budou rozhodovat body" na zpravodajském serveru iDNES, pro který jsem poskytl rozhovor o výhodách bodového imigračního systému a jeho očekávané implementaci do českého prostředí.

 

20.září 2022 - Mendelova univerzita vydala tiskovou zprávu o výsledcích našeho výzkumu s Alexem de Sherbininem z Columbia University a Sarah Rosengaertner ze Zolberg Institute On Migration and Mobility  "Klimatickou migraci nelze vymýtit, je třeba se na ni připravit"

Ve zprávě konstatuji, že změna klimatu mění parametry migrace obyvatel. Dosavadní politické snahy a rozvojové programy se dosud spíš snažily migraci eliminovat a motivovat obyvatele, aby zůstali na místě původního bydliště. Hlavním cílem rozvojové pomoci je snížení počtu obyvatel žijících v chudobě, nicméně nefunguje podle vědce příliš efektivně, a velmi často nepomáhá ani v případech adaptace na změny klimatu. Programy zaměřené na pěstování odolnějších plodin sice mohou zaznamenat lokální a krátkodobý úspěch, v dlouhodobé perspektivě však dochází k vyčerpání jejich potenciálu. Zvlášť když se klimatické extrémy vyskytují s větší frekvencí a intenzitou, čímž jsou jejich dopady více komplexní. Postižení obyvatelé dříve či později pod tlakem klimatických a ekonomických podmínek odcházejí do měst i přes marnou snahu rozvojové pomoci. Klimatičtí migranti jsou většinou velmi chudí lidé, kteří ztratili příjmy i majetek. Města v celé řadě zemí jsou již nyní přelidněná a lidé postižení dopady změny klimatu tak rozšiřují jejich chudinské čtvrti.

Výsledky našeho výzkumu můžete najít zde  https://doi.org/10.1007/s11111-021-00387-5 a zde http://doi.org/10.1111/imig.13024

Zpráva byla využita a citována v článku Pavla Barocha "Stovky milionů lidí v pohybu. Klimatická migrace je už nezastavitelná, můžeme ale zmírnit její dopady" o klimatické migraci.

 

23.září 2022 - Mění mobilizace pohled třetích zemí na Rusko?

rozhovor pro Český rozhlas Plus

Mobilizace vojáků pohled třetích zemí na Rusko výrzaně nemění, důležitější jsou pragmatické obchodní a politické vztahy s Indií, Čínou, Tureckem, Saudskou Arábií i africkými zeměmi. Levnější potraviny, hnojiva i přírodní zdroje jsou pro vlády těchto zemí důležitější. Masové migrace Rusů utíkajících před mobilizací se Evropa nemusí obávat.

Odkaz na rozhovor je zde. Od 8:23 hod.


V září 2022 začnu vyučovat nový předmět Migration and Development (v angličtině) na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity, který se zaměří na dopady migrace na ekonomický a sociální rozvoj zemí původu i nových destinací v celé řadě oblastí. V předmětu bude velký prostor na výsledky našich posledních výzkumů migračních a rozvojových politik ČR i Kanady, stejně tak jako na současné globální migrační trendy, remitence a jejich dopady a způsoby zasílání, brain drain/gain, atd. Budeme mluvit také o posledních migračních procesech spojené s Evropou, včetně migrace ze Středního Východu a Ukrajiny.

 

10.srpna 2022 - Příliv migrantů na moravské hranici. Policie má záchytů jako během krize

rozhovor pro iDNES

byl publikován článek na serveru iDNES, kde mírním obavy velkou migrační vlnu ze Sýrie. Česká republika není cílovou zemí, je zázrak, když tady někdo chce zůstat. To už k tomu musí mít hodně dobrý důvod. Oni Českou republiku ani vlastně neznají.

Odkaz na rozhovory sumarizující část myšlenek je zde.

 

9.srpna 2022 - Čeká nás další vlna ukrajinských uprchlíků na podzim?

rozhovor pro Hospodářské noviny

byl publikován článek na serveru Hospodářských novin, kde autorka z našeho rozhovoru cituje mé názory o možné budoucí skladbě očekávané další ukrajinské vlně uprchlíků na podzim. 

Odkaz na rozhovory sumarizující část myšlenek je zde.

 

8.srpna 2022 - Vzrůstající počet zadržených imigrantů ze Sýrie v České republice

rozhovor pro Českou televizi

Přestože byl natočený cca 10 minutový rozhovor, byl z něho použit jen 10 sekundový záběr. Proto základní informace z rozhovoru uvádím zde.

Větší počet zádržených syrských migrantů procházejících Českou republikou pravděpodobně do Německa může být přes letní měsíce spojen s vlivem počasí, především vhodnějšími podmínkami pro plavbu na Egejském, resp. Středozemním moři. Imigranti ze Sýrie přicházejí do ČR nejčastěji balkánskou cestou přes Řecko. Podobně zvyšující se počty imigrantů jsou nyní v Řecku i Itálii, kde se počty imigrantů přecházejících do těchto zemí zvyšují od začátku léta. Nicméně je zde jistý rozdíl, zatímco do Itálie v letních měsících letos i v minulém roce přichází zhruba stejný počet imigrantů, tak v Řecku je tento počet letos vyšší. Jedná se pravděpodobně o zvýšený počet imigrantů ze Sýrie, nicméně do Evropy přichází letos mnohem více lidí z Tuniska, Egypta a Bangladéše, dle dat UNHCR.

I když v Sýrii intenzivní válka probíhá jen lokálně, v této zemi není příliš bezpečno, např. odehrává se zde hodně únosů pro peníze. Ekonomická situace Sýrie je velmi špatná, ekonomika trpí obrovskou inflací, 1 Euro se dnes rovná 4000 syrským librám (před válkou se 1 Euro prodávalo za cca 45 syrských liber) a inflace stále stoupá.

Pokud Sýrii letos zasáhlo sucho, podobně jako Evropu, a k tomu je třeba říct, že Sýrie za posledních 15 let čelila největšímu suchu ve svých moderních dějinách, lze očekávat problémy v zásobování základních potravin, zvyšování jejich cen a dostupnosti, což vytváří další migrační potenciál.

Česká republika je pro syrské migranty v drtivé většině případů pouze tranzitní zemí. Syřané míří především do Německa, kde existují významné migrační sítě, mají zde zázemí ze strany předchozích imigrantů, najdou tu práci, ubytování, školy pro své děti/sebe.

Během našeho výzkumu jsme již v roce 2015 zaznamenali trend, kdy se zmenšila role převaděčů a migrantům stačilo použití chytrých mobilů. My jsme tento trend nazvali jako „Smart migration“, tedy chytrá migrace. Vývoj mobilních aplikací, rozšíření sociálních sítí a dostupnost mobilních sítí, především v Evropě dnes umožňuje volný pohyb na základě GPS signálu anebo aktuálních informací ze sociálních sítí, kde najdete mapy z návody jak se dostat z jednoh města, do druhého, kolik stojí jízdenky, jízdní řády, jak překročit hranice a vyhnout se ze hlídkám policie, atd. A to vše ve Vašem rodném jazyce, vč. arabštiny.

Odkaz na pořad zde, od 15:50 min.

 

4.srpna 2022 - Návštěva předsedkyně americké sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi na Tchaj-wanu

rozhovor pro ČRo Plus v pořadu Interview Plus s redaktorem Janem Bumbou věnovaný uskutečněné návštěvě předsedkyně americké sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi na Tchaj-wanu a jejím dopadům.

Pentagon, zejména námořnictvo, již v regionu udržuje značné síly. Klíčové prostředky, jako je letadlová loď USS Ronald Reagan se stíhacími a průzkumnými letouny na palubě, byla přesunuta ze Singapuru blíže k Tchaj-wanu a nyní se již nachází v Jihočínském moři a snaží se monitorovat čínské aktivity ve vzdušeném prostoru a dělat průzkum. Další prostředky mají být umístěny ve větší vzdálenosti a připraveny k přesunu v případě nepředvídaných událostí na základě strategie tzv. „vrstvení ochranných sil". Lze očekávat, že Pentagon nad region přesunul také průzkumné satelity, aby získal nepřetržitý přísun zpravodajských informací o pohybech čínské armády.

Americké námořnictvo je prozatím jedinou silou, která alespoň občas připomene čínské vládě a jejich ozbrojeným silám, že okupuje Spratlyho ostrovy v rozporu s mezinárodním právem tím, že jeho lodě demonstrativně proplují kolem těchto ostrovů a územím, které komunistická vláda v Pekingu považuje za své výsostné vody. Číňané se sice mohou zalknout vzteky, ale nemají zatím kapacitu s tím nic dělat.

Čínský prezident Si Ťin-pching nespustí svou tzv. „speciální vojenskou operaci“ proti Taiwanu v blízké době. Myslím, že se poučil z ruské agrese a přizpůsobí tomu i svou strategii a přijde spíše s novými nápady a dlouhodobou přípravou. Navíc Si Ťin-pching nebude riskovat komplikace, které by mu způsobil útok na ostrov, protože si chce zajistit znovuzvolení na zmíněném sjezdu komunistické strany na konci tohoto roku. Navíc je z jeho pohledu stále potřeba zapracovat na snížení technologické závislosti na Západu a získání většího počtu podporovatelů jeho strategie nové hedvábné stezky a pásu.

A i když se objevují názory, že pokud Pelosi navštíví Tchaj-wan, Si Ťin-pching bude kritizován některými lidmi, kteří si nebudou přát, aby nadále stál v čele Číny. Myslím si však, že Si má dosti pevné postavení, aby si to s takovými kritiky důrazně vyřídil.

Odkaz na rozhovory sumarizující část myšlenek je zde, úplnou audio verzi všech rozhovorů naleznete zde

 

2.srpna 2022 - Návštěva předsedkyně americké sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi na Tchaj-wanu

rozhovor v rámci pořadu Téma dne pro ČRo Plus (společně s Davidem Jakšem, Alicí Rezkovou a Jakubem Lepšem) věnovaný plánované návštěvě Tchaj-wanu ze strany předsedkyně americké sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi.

Čínská komunistická vláda se samozřejmě může uvztekat kvůli zmíněné návštěvě Nancy Pelosi a vyhrožuje tím, že čínská armáda nebude nečinně přihlížet, pokud Pelosi ostrov navštíví. Pelosi slouží ke cti, že už několik desetiletí patří k těm nejhlasitějším americkým politikům, kteří kritizují čínský despotický režim. Tohle je pravděpodobně její poslední šance, jak zatopit čínským komunistickým vládcům, ukázat sílu svobody a demokracie a nenechat se vydírat vyhrožováním ze strany diktátorů.

Americký prezident Biden v říjnu 2021 a nejnověji v květnu v Tokyu skutečně explicitně potvrdil americký závazek bránit Tchaj-wan v případě čínské agrese. Americké námořnictvo je prozatím jedinou silou, která alespoň občas připomene čínské vládě a jejich ozbrojeným silám, že okupuje Spratlyho ostrovy v rozporu s mezinárodním právem tím, že jeho lodě demonstrativně proplují kolem těchto ostrovů a územím, které komunistická vláda v Pekingu považuje za své výsostné vody. Číňané se sice mohou zalknout vzteky, ale nemají zatím kapacitu s tím nic dělat.

Válečné lodě amerického námořnictva zintenzivnily své aktivity v Jihočínském moři za poslední týdny a US torpédoborec USS Benfold s řízenými střelami na palubě minulé úterý proplul Tchajwanským průlivem a na začátku července se pohyboval v blízkosti sporných Spratleyho a Paracelských ostrovů, jež si komunistická Čínská protiprávně nárokuje. Ovšem představitelé USA tyto manévry označili za "operace na podporu svobody plavby".

Věřme, že demokratický svět nedovolí pád této ojedinělé a poslední výspy svobody a právního státu v čínském světě po té, co již v podstatě padl Hongkong. Doufejme, že se svobodný svět postaví za Taiwan podobně jako to učinil za Ukrajinu a pomáhá ji ve válce s brutální ruskou despocií. Ostatně ruská agrese na Ukrajině by mohla být pro komunistické vládce v Pekingu tou nejlepší lekcí.

Odkaz na rozhovory sumarizující část myšlenek je zde, úplnou audio verzi všech rozhovorů naleznete zde (můj od 4:00 min.)

 

Souhrn všech rozhovorů pro iDNES lze najít zde :)

 

20.července 2022 - byl publikován článek na serveru iDNES na jehož konci autorka z našeho rozhovoru cituje mé názory na rozdělování ukrajinských uprchlíků do regionů a situaci nově příchozích na podzim v případě další eskalace konfliktu na Ukrajině

Odkaz na článek je zde, English version of the article is here

 

5.července 2022 - byl online publikován náš článek "Securitization of Immigration in the Czech Republic and Its Impact on the Czech Migration Policy: Experts’ Perceptions" v časopise Problems of Post-Communism

Článek jsme napsali společně s Oldřichem Burešem a jeho hlavním tématem česká migrační politika. Odkaz na článek je zde https://doi.org/10.1080/10758216.2022.2085580 Jeho plnou verzi je možné shlédnout v seznamu publikací.

 

15.června 2022 - jsem měl krátký rozhovor pro ranní vysílání Český rozhlas Plus o důležitosti ekonomických center při migračních procesech na příkladu Kanady a současné ukrajinské imigraci do České republiky

Odkaz na rozhovor je zde v čase 7:14 - 7:18


13.června 2022 - jsem byl hostem Rádia Z, kde jsem komentoval současný demografický vývoj české populace a  budoucí demografické dopady ukrajinské migrační vlny na Českou republiku.

Odkaz na rozhovor je zde v podobě souboru mp3 ke stažení

 

10.června 2022 - byl byl publikován náš článek "Supporting the agency of cities as climate migration destinations" v tradičním časopise s dlouhou historií International Migration

Článek jsme napsali společně se Sarah Rosengärtner a Alexem De Sherbininem a jeho hlavním tématem jsou města, které jsou hlavní destinací klimatické migrace. Odkaz na článek je zde https://doi.org/10.1111/imig.13024 Jeho plnou verzi je možné shlédnout v seznamu publikací.

 

30.května 2022 - jsem byl hostem Rádia Z, kde jsem v rozhovoru hodnotil dosavadní vládní integrační opatření vůči ukrajinským uprchlíkům a uprchlicím a  budoucí demografické dopady této migračn vlny na střední Evropu, Českou republiku, ale především Ukrajinu.

„Domnívám se, že válečný konflikt na Ukrajině do velké míry demograficky promění státy střední Evropy, do určité míry také Rusko, ale ze všeho nejvíc Ukrajinu. Ukrajina přijde o významnou část své populace z důvodu množství padlých vojáků i civilistů, ale ještě více kvůli emigraci jejích obyvatel,” říká Robert Stojanov, ranní host Rádia ZET. "Může se trvale jednat řádově o stovky tisíc až miliony obyvatel."
„S prohlubujícím se a především prodlužujícím se konfliktem se může jednat až o miliony lidí, kteří se rozhodnou setrvat v nových domovech právě v zemích střední Evropy,” myslí si populační geograf z Mendelovy univerzity Stojanov. Dle statistiky OSN už Ukrajinu opustilo více než 6,7 milionu občanů. Zároveň se na Ukrajinu vrátily dva miliony obyvatel, zejména po ústupu ruských vojsk z okolí Kyjeva. „Nicméně my nevíme a statistiky nám to neprozradí, zda se jednalo o krátkou návštěvu příbuzných, přátel a kontrolu majetku nebo se ti lidé už rozhodli zůstat doma,” zdůrazňuje Stojanov.

Odkaz na rozhovor je zde

 

23.května 2022 - jsem byl hostem Rádia Z, kde jsem krátce komentoval klesající ochotu pomáhat ukrajinským uprchlíkům ze strany české společnosti, dosavadní kroky vlády a integrační výzvy pro tyto nové imigranty

Odkaz na rozhovor je zde v podobě souboru mp3 ke stažení

 

9.dubna 2022 - byl na zpravodajském serveru CzechCrunch publikován rozhovor se mnou o tom, co znamená současná ukrajinská migrace pro českou společnost, jaké zásadní změny i příležitosti přinese

Nadšení nám nevydrží. Zato uprchlíci rozhodně rychle nezmizí, říká expert na migraci. Ukrajinci k nám mají blízko a díky nim je „pevnost Česko“ pryč.

odkaz na rozhovor je zde

 

duben 2022 - byl byl publikován náš článek "Contemporary Czech migration policy: ‘Labour, not people’?" v časopise Population Space and Place

Hlavním tématem článku je názor předních expertů ze soukromého, nevládního, veřejného i akademického sektoru na vývoj a stav české migrační politiky od koce globální ekonomické recese (2008-2010) až do roku 2019. Odkaz na článek je zde https://doi.org/10.1002/psp.2533 Jeho plnou verzi je možné shlédnout v seznamu publikací.

 

4. dubna 2022 - vyšel v deníku MF Dnes a zároveň na iDnes se mnou rozhovor o tom, jak Ukrajinci převrátili pohled Čechů na uprchlíky

„Ukrajinské ženy a děti dokázaly prolomit hráz neochoty udělování azylu a ­pracovních povolení ze strany státu. Česká veřejnost i politici přitom migraci ještě před pár týdny vnímali především jako nevítanou nutnost, či dokonce jako hrozbu,“ říká odborník z Mendelovy univerzity v Brně.

odkaz na rozhovor je zde nebo zde

 

14.března 2022 - byl na ČRo Plus odvysílán pořad Interview Plus, jehož jsem byl hostem. Tématem pořadu byla uprchlická vlna z Ukrajiny do Evropy, především České republiky.

Česko odmítalo solidaritu v přerozdělování migrantů, teď o ni bude žádat, míní populační geograf Stojanov. Počáteční solidarita vydrží třeba pár týdnů, postupně se ale z uprchlíků stane každodenní realita. Odborník si zároveň všímá dramatické proměny pohledu Čechů na migraci vyplývající z toho, že Ukrajinci jsou kulturně blízkým národem a tamní konflikt je srozumitelnější než například občanská válka v Sýrii.

Díky ukrajinským přistěhovalcům navíc Česko může získat mladou a vzdělanou generaci, která nám může pomoci řešit problémy spojené se stárnutím populace a nedostatkem pracovních sil.

"Je to válka o hodnoty." Robert Stojanov

Odkaz na pořad je zde

 

27.listopadu 2021 odvysílal Český rozhlas v populárně-vědeckém pořadu s dlouhou tradicí Meteor pořad se mnou věnovaný tématu migrace. V prvním díle jsem hovořil o tom, co víme o migraci, jaké máme data, jak probíhá výzkum, atd.

Už od starověkého Egypta platí, že migranti jsou na jedné straně vnímáni jako ohrožení. Na straně druhé se používají jako levná pracovní síla. Robert Stojanov na základě řady výzkumů ukázal, proč je výhodnější dát u nás migrantům práci než posílat peníze na rozvojovou pomoc.

Odkaz na pořad je zde

 

4.prosince 2021 odvysílal Český rozhlas v populárně-vědeckém pořadu s dlouhou tradicí Meteor pdruhý díl pořadu věnovanému tématu výzkumu migrace. V tomto díle jsem hovořil o tom, zda globální oteplování zvýší migraci lidí. Zaplaví v budoucnu klimatičtí migranti Evropu?

 Už teď změna klimatu ovlivňuje miliony lidí. Především ostrovní státy pociťují stoupající hladinu světových oceánů. Odborník na migraci Robert Stojanov poukazuje na příklad Malediv. Tamní lidé přišli o zdroje podzimní vody a museli přejít na odsolování vody mořské. Dokonce začali drtit korály a tímto pískem si uměle zvyšovat terén ostrovů, aby v příštích dekádách unikli úplnému zaplavení.

Odkaz na pořad je zde

 

11.prosince 2021 odvysílal Český rozhlas v populárně-vědeckém pořadu Meteor pořad se mnou věnovaný tématu migrace. V tomto třetím a posledním díle jsem hovořil o budoucnosti migrace.

Dejme tomu že je rok 2100. Už nezáleží, na kterém kontinentu a ve které zemi jsme se narodili. Všude jsou Afričané, Asiaté, Evropani namícháni. Vytratila se národní identita i kultura. Migrace je na vrcholu, každý si může žít, kde chce. Bude takhle vypadat budoucnost? Bude lidstvo propojeno a promícháno? Nebo každý národ povede spory a boje o životní prostor? Ptali jsme se odborník na migraci Roberta Stojanova.

Odkaz na pořad je zde


30.srpna 2021 - Robert Stojanov provází dokumentem španělského deníku El País, který se věnuje klimatickým změnám, jejich dopadům na populaci, včetně mibrace a je založen na příbězích z České republiky.

Odkaz na dokument je zde

Tento dokument získal prestižní první cenu Orange Span za žurnalistiku a udržitelnost, viz odkaz zde

 

12.května 2021 - Robert byl hostem pořadu Speciál ČRo Plus, kdy druhý díl byl věnován tématu změna klimatu a migrace

"Je-li klimatická migrace fakt, můžeme lidem pomoci zlepšit jejich nový život," říká expert Stojanov

Odkaz na pořad je zde

 

únor - srpen 2020 - v letním semestru Robert působil na Padovské univerzitě, páté nejstarší univerzitě na světě, druhé nejstarší v Itálii, kde jako hostující profesor vyučoval kurz International Migration and Development v rámci Mobility & Humanities Centre for Advanced Studies, Department of Historical and Geographical Sciences and the Ancient World (DiSSGeA)

 

15.května 2019 - zůčastnil jsem se velké debaty o migraci v Hradci Králové, kterou v místní vědecké knihovně pořádal Český rozhlas Plus.

Místnímu publiku a rozhlasovým posluchačům jsem sdělil, že rozvojová pomoc migraci nezabrání, naopak rozvoj migraci z krátkodobého a střednědobého hlediska napomáhá, popsal jsem, jak využíváme Ukrajince jako levnou pracovní sílu, ale nemáme zájem o jejich integraci, a další informace o migraci. 

Odkaz na debatu je zde nebo na youtube zde

 

2017-2018 - v tomto období Robert působil na European University Institute jako Jean Monnet Fellow na Migration Policy Centre, Robert Schuman Centre for Advanced Studies, kdy získal prestižní stipendium Jean Monnet Postdoctoral Fellowship jako první Čech po více než 20 letech na této mezinárodní univerzitě

 

27.března 2017 - jsem byl hostem pořadu Přes čáru na Rádiu Wave, Český rozhlas, kde jsme s Michalem Brožou (OSN) bavili na téma environmentální migrace "Lidé migrují kvůli životnímu prostředí" Pořad je dostupný zde https://wave.rozhlas.cz/pres-caru-lide-migruji-kvuli-zivotnimu-prostredi-i-jim-severane-priznavaji-5967737

 

13.září 2016 - byl odvysílán pořad Kontakt Dvojky jehož jsem byl hostem. Tématem pořadu byly migrace obyvatel, dopady změny klimatu, příčiny migrací obecně, současná imigrace do Evropy ze Středního východu, atd.

odkaz na pořad je zde http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3704475

 

květen 2016 - byl publikován náš článek "Local perceptions of climate change impacts and migration patterns in Malé, Maldives" v časopise The Geographical Journal

Časopis je vydáván Royal Geographical Society (with the Institute of British Geographers) a má téměř 200 letou historii. Patří mezi nejstarší a nejvíce prestižní geografické časopisy vůbec. V současné době se drží mezi pěti nejvíce citovanými geografickými časopisy. Odkaz na článek je zde http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/geoj.12177/abstract Jeho plnou verzi je možné shlédnout v seznamu publikací.

 

23.února 2016 - zahájil jsem výuku nového předmětu "Mezinárodní migrace a rozvoj" na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze

předmět je určen nejen pro studující nového oboru Mezinárodní migrační a rozvojová studie a jeho sylabus je možné najít zde https://is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?do=predmet&kod=MZ340P105

 

22.února 2016 - zahájil jsem výuku nového předmětu v angličtině pro české i zahraniční studující "Migration, Development and Environment" na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze

předmět se bude učit v každém semestru a jeho sylabus je možné najít zde https://is.cuni.cz/studium/eng/predmety/index.php?do=predmet&kod=MZ340M08

 

4.ledna 2016 - jsem poskytl rozhovéor Českému rozhlasu na téma prezidentových teoriích o Muslimském bratrstvu jako hlavním zdroji migrace ze Středního Východu do Evropy. Zemanovy zdroje nejsou spolehlivé

Zdroje, o něž prezident Miloš Zeman opírá svou domněnku, že migraci do Evropy organizuje Muslimské bratrstvo, nelze považovat za moc spolehlivé. Myslí si to odborník na migraci Robert Stojanov z Přírodovědecké fakulty UK. Arabští politici, na jejichž slovech Zeman staví, mají podle Stojanova důvod mluvit o muslimských bratřích negativně, protože pro ně znamenají konkurenci.

odkaz na pořad je zde https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/muslimske-bratrstvo-a-migrace-zemanovy-zdroje-nejsou-spolehlive-mini-odbornik_201601042137_vkourimsky

 

23.února 2015 - zahájil jsem výuku nového předmětu "Obyvatelstvo a životní prostředí" na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze

sylabus předmětu je možné najít zde https://is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?do=predmet&kod=MZ340P113

 

16.února 2015 - kniha Environment, Migration and Adaptation. Evidence and Politics of Climate Change in Bangladesh

Po déle než roce příprav byla v Dhace publikována kniha "Environment, Migration and Adaptation. Evidence and Politics of Climate Change in Bangladesh", kde jsme přispěli s kapitolou Local Experts’ Perceptions of Climate Change and Migration in Bangladesh. Detaily lze najít v seznamu publikací.

 

20-21.listopadu 2014 - Workshop na téma "Social inequality and social justice in environmentally-induced relocation"

Na pozvání Univerity of Bielefeld jsem se zúčastnil workshopu na téma "Social inequality and social justice in environmentally-induced relocation". Akce se pořádala v rámci COST Action IS1101 Climate Change and Migration (http://www.climatemigration.eu/).

 

7-8.listopadu 2014 - Workshop v Římě na téma "Organizational Perspectives on Environmental Migration"

V Římě jsem přednesl přednášku na téma "Local Expert Perception of Environment and Population Dynamics in Bangladesh. Any Different Perspective of Non-Governmental, Public and Academic Sectors?" na workshopu nazvaném "Organizational Perspectives on Environmental Migration".

 

24. října 2014 - Workshop "Environmental changes and human mobility: What role for migration governance?" v Bernu
Na pozvání World Trade Institute (WTI), University of Bern jsem vystoupil na téma "SEA-LEVEL RISE IMPACTS AND HUMAN MOBILITY: WILL MALDIVIANS MOVE TO DETROIT?". Mezinárodní workshop se uskutečnil v rámci COST Action IS1101 Climate Change and Migration (http://www.climatemigration.eu/)

 

19. října 2014 - Nový článek publikovaný v Disaster Prevention and Management: An International Journal
Podařilo se nám publikovat článek "Contextualising typologies of environmentally induced population movement", který právě vyšel v časopise Disaster Prevention and Management: An International Journal. Článek se věnuje typologii pohybů obyvatelstva způsobených změnami životního prostředí a můžete si ho stáhnout, je volně dostupný. První ohlas na tento článek najdete zde.

 

srpen 2014 - kapitola v knize Adaptation to Climate Change through Water Resources Management, Routledge

Po třech letech práce vyšla kniha s názvem Adaptation to Climate Change through Water Resources Management. Capacity, Equity and Sustainability v nakladatelství Routledge - Earthscan. Autorsky jsme se podíleli na její kapitole s názvem Climate Change and Floods along the Brahmaputra: Migration Factors in Bangladesh. Publikace vyšla jako výstup grantu Brown University v USA nazvaného "Water Rights and Water Wrongs: Institutional Design for Innovative Climate Change Adaptation".

 

28. a 29. května 2014 - International Symposium on Environmental Change and Migration ve Washingtonu, Světová banka 

Na pozvání Světové banky jsem se v jejím sídle zúčastnil sympózia, které se konalo v rámci iniciativy The Global Knowledge Partnership on Migration and Development (KNOMAD). Tématem jednoho z panelů je Environmentální změna a migrace obyvatel. Bližší informace najdete zde.

 

leden 2014 - stáž na University College London

Absolvoval jsem v Londýně pracovní stáž spojenous přednáškou na Institute of Global Health, and Institute for Risk and Disaster Reduction, University College London na pozvání dr. Ilana Kelmana.

 

leden 2014 - článek publikovaný v Environmental Hazards

Dimovi se podařil prosadit originální nápad jak změřit dopady povodní na dojíždku postižených obyvatel a společným úsilím tak vznikl článek "Commuting patterns of Czech households exposed to flood risk from the Becva river" publikovaný v čaopise Environmental Hazards. Full text naleznete i v sekci Publikace.

 

prosinec 2013 - stáž a přednáškový pobyt ve Španělsku

Absolvoval jsem v sLondýně pracovní stáž a přednáškový pobyt v Bilbau (BC3 Basque Centre for Climate Change) aVitorrii (Department of Geography, Prehistory and Archeology, University of Basque Country).

 

15.února 2010 - Nové webovky
Dnes, 15.února 2010 byly spuštěny mé webové stránky v novém grafickém provedení. Děkuji tvůrci Jaroslavu Kolůchovi a vítejte!